|
Čas neměří všem stejným metrem!
Než jsem se prodral ke sluchátku,
ujela's unesena větrem
na čarodějném paraplátku
hodného skřítka Ole Zavřiočka
a noční víla jako kočka
v sametu a lesklém pozlátku
ti na víčkách
už tančí pohádku.
Baletní mistr a šéf garderoby
jí utkal závoje
a rozevláté róby
z tkaniny jemné jako sen
a návrhář Hans Andersen
využil kouzel svého střihu,
zavřel za tebou svou knihu
a počítá mi na dvě doby:
nemám,mám,nemám,
nebo mám...
...mám nechat ráno ránem,
vyrazit za tebou
a panem Christianem
a chtít po hrubém aparátu,
aby ti z uší milosrdnou vatu,
když ovečky máš spočítané
a kolébá tě sladký spánek,
vyrval jen proto,
že se cítím sám?!
| 
